Tak kolik jste letos dostali PF emailem? Já jsem jich letos dostal pár desítek a to si myslím, že nejsem ideální subjekt pro zasílání přání. Zamyslel jsem se tedy alespoň nad tím, jak přání vlastně fungují marketingově.
Nefungují
- Záplava v mailu. Pokud vám za den dorazí deset blahopřání k novému roku. Vaše motivace otevřít to jedenácté je poměrně nízká.
- A motivaci ani moc neprospěje, pokud se všechny jmenují stejně -> PF 2010.
- Vlastně už samotná položka v mailu mi sděluje veškerou informaci: Pan Vomáčka ze společnosti Restaurace u krokodýla vám posílá pravděpodobně hromadné přání.
Fungují
- Odesílatel je někdo známý, u něhož můžete předpokládat osobní angažovanost.
- Uvnitř přání je něco zajímavého/hezkého (na lepší úrovni než animovaný gif z roku 2000).
- Text je určen Vám = je poznat, že ho psal člověk a psal ho pro vás.
To jsou alespoň základní požadavky, které mám na lidské přání. Takže touto cestou děkuji všem emailovým robotům, kteří mi letos blahopřáli, a přeji jim do příštího roku mnoho dní bez výpadku.
Nedávno jsem se pokusil odhlásit z newsletteru Českomoravské stavební spořitelny, který pro mne ztratil relevanci. Zážitek byl tak silný, že se o něj podělím.
E-mail v zápatí obsahuje přímý odkaz na odhlášení. SPRÁVNĚ. Základním etickým požadavkem na e-mailový zpravodaj je přímá informace o způsobu odhlášení. Ideálně přímo v podobě odkazu na stránku s odhlášením. Nevhodné jsou naopak výzvy jako „napište nám zprávu, v předmětu uveďte odhlasit, ve zprávě ok“.
Odkaz vede na stránku s formulářem. Kupodivu jde o formulář přihlašovací, nikoliv odhlašovací — obsahuje pole e-mail, jméno a příjmení. Po třetím přečtení průvodního textu formuláře uživatel zjistí, že ho lze využít i pro odhlášení, a to vyplněním pouze e-mailu. ŠPATNĚ! Mělo by být na první pohled zřejmé, že jde o odhlášení. Navíc tlačítko s textem „Odeslat“ nedává smysl, tlačítkem se „Přihlašujeme“ nebo „Odhlašujeme“ a text by tomu měl odpovídat. Formulář navíc není předvyplněný, uživatel musí zadat emailovou adresu znovu ručně, což je zbytečné, protože již byl identifikován v rámci odeslání emailu.
Nejvtipnější okamžik přijde nakonec. Poslušně vyplníte pouze email, aby došlo dle návodu k odhlášení. Po odeslání formulář zahlásí chybu, protože povinná jsou všechna pole. Dodržení návodu vede k chybové hlášce. KATASTROFA!
Bohužel se tedy nedozvíme, co se stane po úspěšném vyplnění. Doplňme, že správný marketér využije tuto šanci a zeptá se na důvod odhlášení, poděkuje a slušně se rozloučí.
Chcete si pořídit motorovou pilu napájenou z USB portu vašeho počítače? Na webu i.Saw můžete.
Existenci webu s toutou nabídkou podpořila i emailová komunikace, která se virálně šířila jako tzv. Hoax (zpráva s falešným šokujícím obsahem). Ve skutečnosti samozřejmě takovou pilu nekoupíte, jde pouze o komunikaci myšlenky, že tisk z počítače spotřebovává papír, který se vyrábí ze dřeva, které roste v lese. Můžete si i stáhnout program, který vyvolá zvuk motorové pily, kdykoliv něco tisknete.
Samotné využití hoaxu hodnotím veskrze pozitivně. Komunikace se opravdu šířila, nápad je zajímavý a web zpracovaný opravdu kvalitně — hned bych „nakupoval“. Stranou ponechám nešťasný obsahový aspekt, který přehlíží skutečnost, že stromy pro papír nepocházejí z parků a deštných pralesů.
Obliba on-line videa mezi inzerenty se šíří i do e-mail marketingu – lifestylový magazín pro muže Thrillist nově nabídne inzerentům možnost umístit do e-mailových newsletterů streamovanou videoreklamu.
Tisíc zobrazení videoreklamy bude server prodávat za 275 dolarů, prvním inzerentem bude výrobce fotoaparátů Canon. Samotná videoreklama včetně zvuku se spustí po kliknutí a prodávat se bude na bázi CPM (více informací: MediaPost).
Email marketing je silný nástroj komunikace. Přesto při častém oslovování uživatelů trpí postupným okoukáváním, které snižuje open rate a click-thru rate. Případová studie newsletteru Towers Perrin ukazuje, jaké změny designu vedly ke zvýšení open rate z 16 % na 30 % a k růstu počtu přečtených článků.
Z případové studie zveřejněné na webu ClickZ vyplývají následující doporučení:
- Umístěte do horní části emailu odkazy na jeho obsah. Uživatelé pak mohou být nalákáni ke čtení článků, které jsou při otevření emailu pod zlomem stránky.
- Nejdůležitější obsahovou část umístěte do levé části stránky, kam se uživatel podívá nejdříve. Sloupeček s odkazy či promo plochou dejte doprava.
- Je-li k dispozici plná verze článku na webu, vyzvěte ke kliknutí odkazem „Přečtěte si celý článek“. Upozorníte tím uživatele, že existuje ještě další část článku.
Srovnání podoby newsletteru před redesignem a po něm najdete na stránce Towers Perrin.
Jak ukázal průzkum společnosti Epsilon, e-mail marketing i v dnešní době podstatně zvyšuje pravděpodobnost nákupu – 50% respondentů uvádí, že dá přednost produktům od té společnosti, která jim posílá e-mailové zpravodaje.
To že právě e-mail je jedním z nejefektivnějších nástrojů on-line marketingu je známá věc, zajímavou novinkou je ovšem vyčíslení toho, jak uživatelé s e-maily pracují. Podle výsledků totiž až 33% adresátů navštěvuje inzerované stránky přímo zadáním adresy do prohlížeče, neklikají tedy na odkaz v e-mailu. Celých 67% respondentů také uvedlo, že na základě nabídky v e-mailu nakoupili v kamenném obchodě.
Závěr je tedy jasný – ačkoliv lze e-mailový marketing dnes již velmi přesně měřit a vyhodnocovat, vždy je třeba brát v úvahu i chování uživatelů které se do statistik přímo nepromítne, a s ohledem na to hodnotit i jejich výsledky.
Agentura STEM/MARK zveřejnila výsledky průzkumu kvality elektronické komunikace bank s klienty.
V souvislosti se současnou krizí finančních trhů se agentura rozhodla otestovat rychlost, s jakou banky reagují na e-mailové dotazy klientů. Rozeslala jim proto otázky týkající se vlivu současné krize na český bankovní sektor a sledovala, s jakou rychlostí banky zareagují a poskytnou užitečné informace.
Výsledky ukazují, že úroveň on-line podpory se u jednotlivých bank poměrně výrazně liší – někteří klienti se odpovědí na své dotazy do 24 hodin často nedočkají. I tak ale banky dosáhly lepších výsledků než telekomunikační společnosti, mezi kterými byl tento průzkum realizován také.
Podle výzkumu společnosti Transversal prováděného mezi stovkou předních britských společností je právě e-mail nejhůře používaným nástrojem zákaznické podpory. Pouze 46% společností bylo schopno adekvátně zodpovědět e-mailové dotazy na zákaznickou podporu, zodpovězení e-mailu trvalo v průměru úctyhodných 46 hodin. Celých 28% společností přitom na dotaz nereagovalo vůbec.
Firmy si zkrátka s e-mailovými dotazy hlavu nelámou a zákazníky místo odpovědí raději odkazují na webové stránky nebo callcentra.
Podle průzkumu společnosti Symantec představují spamové kampaně celosvětově již 78,5% všech e-mailů. Oproti první polovině roku 2007, kdy průměrný podíl spamu činil 61%, jde tedy o další zvýšení, během ledna a února 2008 se podíl spamu ustálil.
Největší část nevyžádaných e-mailů tvoří i nadále spamy nabízející zboží a služby (26%) a nabídky vztahující se k internetu a počítačům (23%). Až 15% spamu přitom tvoří scam a phishing, tedy různé „nigerijské dopisy“ a e-maily snažící se podvodně získat a zneužít osobní údaje adresátů, nejčastěji přístup k bankovním účtům nebo platebním službám typu PayPal. Cílem phishingu se v nedávné době stala například i Česká spořitelna.
B2B (business-to-business) marketeři se stále nejvíce soustředí na korporátní weby (59 %), e-mail (44 %) a search engine marketing (41 %), oproti B2C (business-to-customer) však výrazněji roste počet firem, které zkoušejí využívají i nové komunikační technologie, například podcasting (21 %) nebo RSS kanály (14 %).
Podle článku na serveru eMarketer.com hodnotí například podcasting jako efektivní nástroj internetového marketingu 21% B2B společností, zatímco v B2C 13%, podobně i firemní blogy (17% B2B a 6% B2C) nebo webové konference. Většímu využívání nových možností on-line marketingu přitom brání zejména to, že společnosti často neumí odhadnout, jaký vliv by na jejich zákazníky mohlo mít využívání firemních blogů a wiki, sociálních sití, RSS kanálů nebo on-line videa.
