Bravo pane předsedo! Bravo pro Facebook v politice

Využívání sociálních sítí je mezi politiky velice populární. U některých si sice nejsem jist, že slovo sociální nechápou v posunutém kontextu, ale většina z nich snad pochopila, že sociální síť je novým prostředkem komunikace.

Na Facebooku tak můžeme nalézt stránky TOP 09, ODS i ČSSD. Navíc se do Facebook pustili i jednotliví politici. Jedním z nováčků na tomto poli je i Jiří Paroubek, který začal sbírat fanoušky a před chvilkou jich měl 179.

Jiří Paroubek je přitom politikem, který vzbuzuje opravdu silné emoce a tak se můžeme na jeho stránce dočkat zajímavých diskusí. Vzhledem k tomu, že na Facebook uživatelé vystupují obvykle pod svými reálnými jmény, budou snad tyto diskuse kultivovanější.

Čeho se tedy můžeme dočkat? Momentálně má Jiří Paroubek pouze dva typy fanoušků. První mu spílají a přejí mu neúspěch ve volbách, druzí mu zatím pouze servilně pochlebují (viz „Bravoooo pane Předsedo“). Jak už to tak bývá, tyto komentáře nevypovídají o panu Paroubkovi, ale o samotných přispěvatelích.

Na místě je i otázka: čeho politické strany hodlají pomocí sociálních sítí dosáhnout? Některé odhadují, že dobrá práce s Facebookem jim může přinést + 1 až +2% hlasů ve volbách (samozřejmě v kombinaci s jinými aktivitami). Jenže, je to pravda? Sociální sítě neumí šířit sdělení selektivně, ve smyslu vyberete si pouze to pro vás dobré a to budete šířit. Sociální sítě fungují jako zesilovač toho, co se uživatelům líbí.
Takže pokud někdo z jedné strany zavolá „Paroubek na hrad“, neznamená to automaticky, že toto sdělení zahřmí skrz celý Facebook. Sdělení, které se „zesiluje“, závisí na ochotě lidí toto sdělení dále šířit a podpořit. Sociální sítě v tomto případě konfrontují politiku přímo s hlasem lidu. Toto vystavení názoru uživatelů samozřejmě na internetu není žádná novinka, sociální sítě a Facebook speciálně je však posunuli o řád dále. Teprve s nástupem Facebooku získal pojem virální marketing na důležitosti.

Takže i já volám unisono s nejmenovaným přisluhovačem ČSSD: BRAVOOO PANE PŘEDSEDO! A společně se sirem Humpreym dodávám: To je ale odvážné rozhodnutí.

Podvodných klikání ubývá a nebo ne?

Podvodná klikání (Click Fraud) se v minulých dvou letech držela mezi 15-16%. Podle výzkumu společnosti Click Forensics klesla podvodná klikání v 1.Q 2009 na 13,8 % a v 2.Q 2009 dokonce na 12,7%.

Zdroj:Click Forensics

Click Forensics připisuje tento pokles velké snaze všech na internetu na tyto podvody přijít a zdroje zablokovat. Pro inzerenty je to tedy dobrá zpráva, nicméně současně se objevují na internetu stále sofistikovanější zdroje těchto podvodných kliknutí.

Společnost Anchor Intelligence naopak říká, že podvodná klikání na celém světě vzrůstají, a to v 1.Q na 21,7% a v 2.Q na 22,9%. Vzhledem k tomu, že společnost neuvedla data z minulých let, není možné sledovat dlouhodobé trendy.

Steve O´Brien, ředitel marketing Click Forensics, uvedl pro MediaPost, že pokud by nikdo podvody neobjevil, celkové náklady za podvodná klikání by v roce 2008 dosáhly až 4,35 miliard $.

Pokud jde o zdraví, hraje vyhledávání velkou roli.

Podle studie Manhattan Research Američané ve 2/3 případů používají vyhledávače, pokud hledají informace o zdraví či lékařství. To zároveň poukazuje na skutečnost, že vyhledávání na internetu je stále více důležitým faktorem při jejich rozhodování o léčbě.

Manhattan Research navrhuje, aby na cestě, kdy se ze zákazníka, který vyhledává, stává uživatel produktu, hrály důležitou roli úspěšné vyhledávácí kampaně.

Rostoucí viditelnost vyhledávačů může pomoci firmám dostat se k zákazníkům, kteří aktivně vyhledávají informace, a efektivně vstoupit do konverzace mezi pacientem a lékařem.

Z hlavních závěrů studie:

1. Průměrně 2/3 zákazníků ePharma si myslí, že můžou říci, jestli je lékařská stránka z věrohodného zdroje dříve, než kliknou na výsledek hledání.
2. Dospělí Američané používají více internet před návštěvou doktora k získání informací o zdraví a lécích.
3. Zákazníci spíše použijí vyhledávače, než by šli přímo na webové stránky.
4. Zákazníci ve vyhledávačích vyhledávají podle jména určitého stavu/choroby nebo jména určitého produktu.
5. Zákazníci, kteří navštíví stránky produktu, žádají téměř 3x více o recept od doktora než průměrný Američan.
6. Vyhledávače nejběžněji použijí ve chvíli, kdy se u nich projeví příznaky nemoci.

Výsledky oční kamery: Sociální sítě mění pravidla vyhledávání

Zajímavá zjištění přinesla nedávno vydaná studie společnosti Oneupweb => lidé na sociálních sítích se spíše dívají a využivají placenou reklamu než výsledky vyhledávání ve vyhledávačích.

Studie oční kamerou se zaměřila na konkrétní oblasti zájmu vyhledávaných návštěvníky sociálních sítí a z výsledků vyplývá, že vyhledávání na sociálních sítích se nemusí řídit stejnými pravidly jako při použití vyhledávačů (např. Google, Bing apod.).

Zdroj: Openupweb, 2009

Pokud jde o konkrétní chování na Facebooku, YouTube a Twitteru, studie zjistila, že:

- na Facebooku si lidé prohlížejí nejvíce horní levý a pravý sloupec na stránce

- na Twitteru je nejvyšší intenzita v pravém sloupci a na prvních čtyřech výsledcích vyhledávání

- na YouTube, kde byly zapojeny 4 kamery, se lidé nejvíce zaměřují na horní část stránky

Uživatelé byli také požádáni o využití pole pro vyhledávání a výsledky jsou následující:

- Téměř dvě třetiny (65%) účastníků kliklo na sponzorovanou reklamu během prvních 10 sekund jejich vyhledávání.
- Scan testy nesledují pořadí výsledků vyhledávání. Sponzorovaná reklama vypadla často před 3. nebo 4. výsledkem vyhledávání.
- Výsledky vyhledávání na YouTube získaly nejvyšší známku týkající se spokojenosti uživatelů, zatímco Twitter získal nejnižší. 90% účastníků bylo spokojeno s výsledky vyhledávání na YouTube, na Facebooku už jen 63% a na Twitteru byla 50% spokojenost s výsledky vyhledávání.

Zdroj: Openupweb, 2009

- Dle očekávání tráví uživatelé na každém dalším výsledku méně času, nicméně nevěnují zvýšenou pozornost sponzorované reklamě v porovnání s běžnými výsledky vyhledávání.
- Uživatelé strávili více času s výsledky vyhledávání na Facebooku oproti výsledkům na YouTube.  Po kliknutína video na YouTube ale uživatelé pracovali současně s dalšími výsledky na pravé straně, než se jim video načetlo.

Přestože byl výzkum původně postaven na „Golden Triangle“ teorii, která předpokládá, že uživatelé pracují s prvními pěti výsledky vyhledávání v pořadí, v jakém byly nalezeny, Oneupweb zjistil, že povaha sociálních sítí může potenciálně vést ke změně vyhledávacích návyků a chování uživatelů.

Vyhledávače se v dnešní době staly hlavní cestou, kterou lidé hledají práci, produkty a další informace a proto existují předpoklady, že se vyhledávání řídí určitými pravidly. Ve vyhledávačích se očima pohybujeme od levého horního rohu stránky, směrem dolů a mírně doprava. Proto stačí kliknout na pár prvních výsledků. Na sociálních sítích je to ale jinak.  Lidé sem přicházejí již s určitým očekáváním a podle toho jsou upraveny i výsledky vyhledávání. Způsob vyhledávání se mění a právě obsah a potažmo výsledky vyhledávání na sociálních sítích jsou často rozhodujícím kriteriém pro navštěvníka, který něco hledá. Studii je možné stáhnout ve formátu .pdf po přihlášení na Openupweb.com

Nejúspěšnější značka na sociálních sítích? Starbucks!

Sociální sítě patří v oblasti marketingu k současným trendům. Na americkém trhu existuje jen malé množství společností, které s nimi dosud nepřišlo do styku. Většina z nich však jen založí blog nebo komerční profil na Facebooku a přesně ani neví, kolik investovat a jakého efektu má být dosaženo. Jak je to tedy s efektivností vložených finančních prostředků?

Přesně touto problematikou se zabývá nová studie ENGAGEMENTdb společností Wetpaint/Altimeter. Výzkum se věnuje stovce nejvýznamnějších značek, které se dostaly do žebříčku „Best Global Brands 2008“ časopisu BusinessWeek. Výzkum hodnotil jednotlivé značky podle zapojení a interakce se zákazníky (engagement skóre) napříč deseti sociálními kanály zahrnujícími blogy, Facebook, Twitter nebo diskusní fóra. Hlavním cílem bylo nalezení závislosti mezi využitím sociálních médií a finančním úspěchem společnosti. Podle zjištěných dat byly poté jednotlivé značky rozděleny do čtyř skupin:

• Mavens
  Tyto značky využívají sedm a více sociálních kanálů a dosahují nadprůměrného engagement skóre. Využití sociálních sítí je součástí integrované marketingové strategie. Tyto značky kladou na sociální sítě velký důraz. Příkladem je Starbucks a Dell.
• Butterflies
  Tyto značky využívají sedm a více kanálů, ale dosahují podprůměrného engagement skóre. Ke komunikaci využívají mnohé kanály, investují však jen do některých, zatímco ostatní nechávají upadat. Příkladem je American Express a Hyundai.
• Selectives
  Tyto značky využívají šest a méně kanálů, ale dosahují nadprůměrné engagement skóre. Společnosti kladou velký důraz na komunikaci a interakci se zákazníky prostřednictvím několika kanálů. Příkladem je H&M a Philips.
• Wallflowers
  Tyto značky využívají šest a méně kanálů a mají podprůměrné engagement skóre. Značky jsou na sociálních sítích nové a zatím se s nimi seznamují, což odráží jejich značnou nejistotu. Příkladem je McDonalds.

Sociální sítě vzhledem k tržbám a výslednému zisku nejlépe využívá společnost Starbucks. Druhé a třetí místo obsadil Dell a eBay. Výsledky výzkumu také ukázaly silnou závislost mezi žádoucími finančními výsledky a interakcí se zákazníky na sociálních sítích.

Zdroj: engagementdb.com