Nejúspěšnější značka na sociálních sítích? Starbucks!

Sociální sítě patří v oblasti marketingu k současným trendům. Na americkém trhu existuje jen malé množství společností, které s nimi dosud nepřišlo do styku. Většina z nich však jen založí blog nebo komerční profil na Facebooku a přesně ani neví, kolik investovat a jakého efektu má být dosaženo. Jak je to tedy s efektivností vložených finančních prostředků?

Přesně touto problematikou se zabývá nová studie ENGAGEMENTdb společností Wetpaint/Altimeter. Výzkum se věnuje stovce nejvýznamnějších značek, které se dostaly do žebříčku „Best Global Brands 2008“ časopisu BusinessWeek. Výzkum hodnotil jednotlivé značky podle zapojení a interakce se zákazníky (engagement skóre) napříč deseti sociálními kanály zahrnujícími blogy, Facebook, Twitter nebo diskusní fóra. Hlavním cílem bylo nalezení závislosti mezi využitím sociálních médií a finančním úspěchem společnosti. Podle zjištěných dat byly poté jednotlivé značky rozděleny do čtyř skupin:

• Mavens
  Tyto značky využívají sedm a více sociálních kanálů a dosahují nadprůměrného engagement skóre. Využití sociálních sítí je součástí integrované marketingové strategie. Tyto značky kladou na sociální sítě velký důraz. Příkladem je Starbucks a Dell.
• Butterflies
  Tyto značky využívají sedm a více kanálů, ale dosahují podprůměrného engagement skóre. Ke komunikaci využívají mnohé kanály, investují však jen do některých, zatímco ostatní nechávají upadat. Příkladem je American Express a Hyundai.
• Selectives
  Tyto značky využívají šest a méně kanálů, ale dosahují nadprůměrné engagement skóre. Společnosti kladou velký důraz na komunikaci a interakci se zákazníky prostřednictvím několika kanálů. Příkladem je H&M a Philips.
• Wallflowers
  Tyto značky využívají šest a méně kanálů a mají podprůměrné engagement skóre. Značky jsou na sociálních sítích nové a zatím se s nimi seznamují, což odráží jejich značnou nejistotu. Příkladem je McDonalds.

Sociální sítě vzhledem k tržbám a výslednému zisku nejlépe využívá společnost Starbucks. Druhé a třetí místo obsadil Dell a eBay. Výsledky výzkumu také ukázaly silnou závislost mezi žádoucími finančními výsledky a interakcí se zákazníky na sociálních sítích.

Zdroj: engagementdb.com

Jestli Vám na nějakém tom milionu nezáleží, testovat nemusíte

Moudrost se naštěstí rozdávala po troškách, a tak ji nikdo nesnědl všechnu. Výsledkem je, že ani návrháři uživatelských rozhraní pro webové aplikace nevědí všechno. Naštěstí mají po ruce nástroje, kterými svoje díla mohou ještě vylepšit. Jedním z nich je bezesporu metoda A/B testování.

Při tomto druhu testování vytvoříte dvě verze testovaného objektu (formuláře/reklamy/banneru/stránky)a náhodně je pouštíte Vašim uživatelům v ostrém provozu. Velmi rychle zjistíte, která z verzí má lepší výkon. V úplně jasné formě se s A/B testováním můžete setkat kupříkladu v PPC systémech, kde ke skupině klíčových slov dáváte různé textace inzerátů. U textových inzerátů je to poměrně jednoduché, ale co v případě, že potřebujete otestovat třeba rozhraní e-shopu? Vytvořit dvě verze může být finančně dosti náročné, a tak je na místě si položit otázku, zda se to vůbec vyplatí. Takže počítejte se mnou na reálném příkladu z praxe. Jedná se o e-shop s elektro zbožím patřící k jedněm z největších na české scéně:

1. Náklady na vytvoření dvou variant rozhraní, implementaci a sledování výsledků se vyšplhají u větších projektů klidně ke 100.000 Kč.
2. Klíčovým parametrem pro posouzení obou verzí byl konverzní poměr, respektive obrat.
3. Testovací období 14 dnů ukázalo statisticky významnou odchylku mezi verzemi 0,38 procentních bodů. Zdá se vám to málo? Při konverzi okolo 3,5 % to je nárůst výkonu o 11%.
4. Vzhledem k objemu prodejů se náklady na testování vrátí díky zvýšenému obratu během jednoho, maximálně dvou měsíců.

Připadá Vám, že se testování vyplatí? Mně rozhodně také, zvláště když vím, že mezi testovanými verzemi byl poměrně malý rozdíl, který se na první pohled nezdál nijak významný. Takže si můžete položit otázku: vyplatí se otestovat i váš e-shop?

Virální marketing – motorová pila i.Saw

Chcete si pořídit motorovou pilu napájenou z USB portu vašeho počítače? Na webu i.Saw můžete.

Existenci webu s toutou nabídkou podpořila i emailová komunikace, která se virálně šířila jako tzv. Hoax (zpráva s falešným šokujícím obsahem). Ve skutečnosti samozřejmě takovou pilu nekoupíte, jde pouze o komunikaci myšlenky, že tisk z počítače spotřebovává papír, který se vyrábí ze dřeva, které roste v lese. Můžete si i stáhnout program, který vyvolá zvuk motorové pily, kdykoliv něco tisknete.

Samotné využití hoaxu hodnotím veskrze pozitivně. Komunikace se opravdu šířila, nápad je zajímavý a web zpracovaný opravdu kvalitně — hned bych „nakupoval“. Stranou ponechám nešťasný obsahový aspekt, který přehlíží skutečnost, že stromy pro papír nepocházejí z parků a deštných pralesů.

Ekonomická situace ovlivnila už téměř třetinu domácností při jejich nákupu

Podle výzkumu DO-IT-YOURSELF 2009 společnosti INCOMA GfK pocítila určitým způsobem již téměř třetina domácností vliv současné makroekonomické situace na nákupy či plánované nákupy zboží pro domácnost, dílnu a zahradu. Dohromady 32 %, z toho 18 % o vlivu krize nepochybuje, dalších 14 % vliv připouští.

Vliv krize připouštějí v největší míře starší zákazníci (od 55 let) a také respondenti  s nižším vzděláním (bez maturity), domácnosti s nižšími příjmy a lidé z malých obcí a z menších měst do 20 tisíc obyvatel.

V menší míře vliv krize připouštějí obyvatelé bytů a vlastníci chat a chalup (zde je patrná souvislost s velikostí obce bydliště – ve velkých městech převažují lidé bydlící v bytových domech a také se odtud rekrutuje více chatařů).

Nejmenší vliv krize také uvádějí zákazníci řetězců, jejichž prodejny se nacházejí výhradně ve větších městech (např. Hornbach nebo  Globus).

Současnou situaci řeší zákazníci buď odložením nákupu (přibližně 40% domácností) nebo uskutečněním menšího nákupu (přibližně 40% domácností). Jen 17% domácností, které vliv makroekonomické situace alespoň připouštějí je ochotna slevit z kvality zboží a nakoupit ve stejné prodejně levnější variantu.

Pohřeb Michaela Jacksona – online i na Facebooku

Smrt Michaela Jacksona se vedle inaugurace prezidenta Baracka Obamy zařadila mezi největší mediální události poslední doby. Přímý přenos pohřbu byl k vidění nejen na mnohých televizních stanicích, ale i na internetu. Sociální sítě samozřejmě nezůstaly pozadu. Zapojilo se MySpace, Hulu i Facebook. Ten jako v případě inaugurace své síly spojil se CNN a  vytvořil speciální stránku, kde bylo k dispozici online video a kam mohli uživatelé vkládat své komentáře. Sociální síť dále spolupracovala se společností E! Online, televizními společnostmi ABC a MTV.

Na Facebooku podle předběžných statistik sledovalo pohřeb přes milion uživatelů, kteří vložili přibližně 800 tisíc komentářů.V současné době má komerční stránka Michaela Jacksona (Facebook Page) přes 7 miliónů fanoušků. První příčku ve sledovanosti i přesto obsadila inaugurace Baracka Obamy, kterou  na Facebooku sledovalo 13,9 milionů uživatelů.

Statistiky jednotlivých kanálů na Facebooku:

CNN

• 733 tisíc vložených komentářů
• 759 tisíc uživatelů Facebooku sledujících video přenos

E! Online

• 9 tisíc vložených komentářů
• 87 tisíc uživatelů Facebooku sledujících video přenos
  

ABC

• 48 tisíc komentářů
• 97 tisíc uživatelů Facebooku sledujících video přenos

MTV

• 5 tísíc komentářů
• 21 tisíc uživatelů Facebooku sledujících video přenos

Zdroj: techcrunch.com

mYx heatmapy – kam nám to ti lidi klikají?

Vynaložili jste mnoho peněz do nového webu a máte pocit, že se investice nějak nevracejí? Statistiky vycházejí docela dobře, ale tušíte, že to není ono. Pak by se Vám mohly hodit mYx heatmapy.

Produkt mYx heatmapy poskytuje cenné informace o návštěvnících sledovaných webových stránek. Systém mYx dokáže sledovat každý jednotlivý klik myší na dané stránce a následně vygenerovat takzvanou heatmapu = barevnou mapu, která se zobrazí přes sledovanou stránku a barevnou intenzitou ukazuje místa s největší a nejmenší interakcí uživatelů dle klikání myší.

Výběr z funkcí produktu mYx:

1. Po každém zvoleném období Vám mYx ukáže, kolik se za dané období a na dané stránce provedlo kliků. Navíc se Vám po najetí na jakékoliv místo zobrazené heatmapy zobrazí počet kliků přímo v daném místě.
2. V mYxéru si můžete nastavit průhlednost heatmapy. Tato funkce se Vám bude hodit zejména při zobrazení heatmapy za delší časové období. Bez možnosti zprůhlednění by Vám heatmapa v takovém případě překryla celou stránku.
3. mYx je jednoduše nastavitelný ve své barevné intenzitě, což se Vám bude hodit, až si budete chtít prohlédnout opravdu jen ta místa, která mají zcela nejvyšší počet kliků.
4. V mYxéru si můžete nastavit, které IP adresy nechcete sledovat. Máte tak možnost odfiltrovat kliky Vašich zaměstnanců a sledovat jen relevantní data.

Aby služba mYx fungovala, je potřeba vložit mYx kód do stránek (ideálně do každé). Kód získáte po objednání a zaplacení faktury.

Zdroj www.myx.cz

Služba mYx je tedy placená (kdo by dnes dělal něco zadarmo), ale dle informací na webu to nejsou nijak závratné částky. Cena se navíc snižuje s dobou, na kterou službu koupíte. Důležitá je také informace o tom, že se měsíčně cena zpětně přepočítává dle skutečného počtu kliků, což může náklady pěkně zvýšit.

mYx heatmapy mají i svého konkurenta – Site Overlay Google Analytics a lze říci, že hlavní výhodou Site Overlay GA je, že je to bezplatná aplikace … ale je to vždy výhoda?

Bannery jsou k ničemu. Nebo ne?

Bannerová slepota, tedy to, že uživatelé internetu jsou zvyklí na obvyklá umístění bannerových ploch na webech a ignorují je, je dlouho známý fenomén. Jak si ale on-line reklama vede ve srovnání s off-line kanály? Aktuální – i když poměrně nešťastně zjišťovaná – čísla přinesl výzkum společnosti Harris Interactive.

Z výsledků vyplynulo, že bannery uživatelé vnímají jako jednoznačně nejméně přínosné pokud jde o rozhodování o tom, jaký produkt nebo službu koupit – za nejužitečnější je považuje pouze 1% respondentů. O něco lépe si vedou reklamy ve vyhledávání – ty považuje za nejvíce přínosné 14% oslovených, čímž se blíží tiskové reklamě (17%), ale i tak zaostávají za jasným vítězem – klasickou TV reklamou s 37%.

Podobně dopadly bannery i u druhé otázky – který druh reklamy nejčastěji nevnímáte nebo ignorujete. Na prvním místě je uvedlo 46% respondentů, u reklamy ve vyhledávání šlo o 17%. O něco hůře si u této otázky vedly TV reklamy, které podle vlastního vyjádření ignoruje 13% uživatelů, lépe dopadla jak rozhlasová, tak i tisková reklama. Výsledky průzkumu v .pdf jsou k dispozici na webu Harris Interactive.

zdroj: harrisinteractive.com

Ačkoliv ale čísla nevypadají pro on-line reklamu na první pohled právě lichotivě, je třeba vzít v úvahu způsob, kterým byl průzkum prováděn – není právě nejšťastnější porovnávat různé typy reklamy mezi sebou podle toho, který je podle respondentů „nej“. Výsledná čísla nevypovídají nic o tom, kolik lidí jednotlivé typy reklam skutečně ignoruje, pouze to, že k tomu dochází více a častěji než u jiných typů. Nehledě na to, že průzkum hází do jednoho pytle statické bannery, video, gadgety, textovou reklamu i další různě agresivní typy a efektivnost a přínosy z pohledu inzerentů nehodnotí už vůbec.

Některé průzkumy je zkrátka třeba brát s rezervou.

Reklama cílená na přátele – kde jsou hranice behaviorálního targetingu?

Co když vhodnou cílovou skupinu nedefinuje nejlépe věk, pohlaví nebo zájmy, ale to s kým se přátelí? To, že u přátel vašich zákazníků nebo lidí kteří se o vás zajímají je větší pravděpodobnost že pozitivně zareagují na vaši reklamu, ukázalo už několik výzkumů. Proč si tedy neušetřit práci se zkoumáním toho jaké weby či témata jsou oblíbená ve vaší cílové skupině a nenechat práci na uživatelích, respektive jejich známých?

Na podobné myšlence staví například společnosti 33Across a Media6Degree. Ty se pokoušejí analyzovat vztahy a propojení jednotlivých uživatelů na základě toho jak se pohybují na webu a o jaká témata se zajímají a tak identifikovat „přátele zákazníků“ a zaměřit na ně marketingovou komunikaci. V praxi by systém mohl fungovat například tak, že pokud někdo navštíví web inzerenta nebo stránku značící určitý zájem (informace o konkrétním produktu, přidání do košíku), jeho data se odešlou inzerentovi a pokud zároveň na sociálních sítích často komunikuje např. se skupinou 30 přátel, společnost už takto může vytvořit zajímavou databázi potenciálních zákazníků.

Zatím jde pouze o test který by měl ukázat, jestli by vazby mezi přáteli mohly cílovou skupinu definovat lépe než tvrdá socioekonomická a demografická data nebo behaviorální znaky – přátelé jsou si zkrátka podobní, sdílejí podobné hodnoty, podobné názory na značky – a řada společností by určitě uvítala možnost těchto podobností využít.

Hlavní problém je ale jasný – soukromí. Podobný systém by uživatele mohl poměrně nepříjemně zasahovat a posílil by tak tlak proti behaviorálnímu cílení i agresivnějšímu on-line trackingu obecně – Facebook, Yahoo i Google by mohli vyprávět.

Google Product Ads – malá revoluce v PPC je za dveřmi

Google několik týdnů po vstupu Bingu spouští betatestování takzvaných Product Ads. O co jde? Produktové inzeráty ve vyhledávání Google už nebudou jen textové, přibyde grafika, údaj o ceně a další informace. Ve vyhledávání Googlu se na dotazy obsahující konkrétní produkty objevují sice už od roku 2007, teprve teď se ale dočkají většího využití.

Platba za konverzi, ne za prokliky

Co je ovšem na Product Ads podstatně zajímavější než vzhled je způsob, jakým za ně budou inzerenti platit – ne za prokliky, ale až za uskutečněné nákupy (resp. „qualified conversions“).

Jak bude placení fungovat? Inzerent v Google Affiliate Network nastaví provizi kterou je ochoten zaplatit a Google následně rozhodne které produkty zobrazí na základě několika faktorů. Těmi budou kromě výše nastavené provize i relevance, míra prokliku a další. Produkty se do databáze budou přidávat prostřednictvím Google Base.

Během betatestování se Google chystá zkoušet různé reklamní formáty, klasické textové reklamy by ovšem Product Ads neměly nahradit, budou je spíše doplňovat, jak ukazuje třeba následující screenshot:

Zdroj: eBrandz.com

Google tak dohání ztrátu, kterou nabral právě oproti Bingu, pro který je vyhledávání produktů jednou z hlavních předností – oproti Googlu nabízí více informací, obrázky, ceny a zejména prominentnější zobrazení nad organickými výsledky. Přišel navíc s modelem Bing Cashback, kdy část peněz utržených z produktové reklamy vrací zákazníkům.

Testování Google Product Ads se zatím týká jen omezeného okruhu uživatelů z USA. Zatímco v display reklamě Google poslední dobou s formáty experimentuje poměrně často, pro reklamy ve vyhledávání by šlo o první změnu po relativně dlouhé době – uvidíme jak se ujme nejen mezi inzerenty, ale zejména uživateli.