Dokážete si představit web, kterým byste mohli procházet bez jediného kliknutí? Zajímavou ukázku toho, jak by takový web mohl fungovat, nabízí starší studentský projekt http://www.dontclick.it/ – při procházení webu si skutečně vystačíte pouze s pohyby myši. I když jde spíše o experiment, není vyloučeno že by v budoucnu mohl najít i svoje využití. A pokud ne, může posloužit alespoň jako zábavné připomenutí toho, jak praktické je obyčejné klikání.
Dostala se mi do ruky kniha Information Architecture for the Word Wide Web, která vyšla v roce 1998. Člověk by řekl, že za deset let se internet změnil velmi dramaticky. Proto mě zarazilo, kolik věcí důležitých pro web design z roku 1998 zůstává nezměněno v platnosti až do dnešních dnů. A zajímavé je, kolik z nich stále tvůrci webů opomíjí.
Samozřejmě technologie používané ve web designu se proměnily velmi výrazně, před deseti lety se kupříkladu běžně používaly rámce (frames), které jsou dnes zcela zastaralé. Mezi stěžejní témata také patřila otázka datové velikosti stránky, dnes sice objemy dat jsou důležitou otázkou, ale tentokrát ve vztahu k video obsahu a podobným věcem.
Přitom spousta pravidel týkajících se tvorby a hlavně návrhu webových prezentací a aplikací zůstalo zachováno.
Při návrhu webu je dobré si uvědomit, nejen co uživatel na webu ocení, ale také to s čím má problém, co se mu naopak nelíbí. Mezi hlavní body včera i dnes dozajisté patří špatná dohledatelnost informací, nepřehledný a zmatený design, zbytečné použití technologických novinek, nevyřešené „detaily“ (překlepy, rozbité linky) a zcela nepochybně struktura webu pochopitelná pouze jeho tvůrci.
Významná část informační architektury webových prezentací se věnuje navigaci. Opět nalezneme řadu pouček, které zůstávají v platnosti po celou dobu existence webu. Takže jaká má být navigace?
V prvé řadě by měla být zcela přehledná a uživatel by neměl pátrat po tom, jak vlastně funguje.
Dále by navigace měla zahrnovat všechny stránky a umožňovat dostat se na jakoukoli část webu.
Navigace by měla být konzistentní a neměnit se při každém kliknutí. Uživatel musí mít vždy jistotu, že se mu web nemění pod rukama.
Navigace by měla zahrnovat pomocné prvky jako je vyhledávání a mapa stránek. Uživatel jich může použít, pokud se cítí ztracen (tak by se nikdy cítit neměl) nebo pokud má specifický dotaz.
Navigace musí být navázána na přehledný a vnitřně konzistentní systém pojmenovávání, který je pochopitelný pro všechny potenciální uživatele (žádné výrazy, které si musím hledat ve slovníku).
A samozřejmě navigace navazuje na samotnou strukturu informací webu. Zde bychom měli mít naprosto jasno, jak chceme informace dělit. Přístup, který míchá různé pohledy a v menu nalezneme vedle sebe položky „pro studenty“, „publikace o IA“ a „sociální vědy“, vede pouze ke zmatení uživatele a zatemnění detailů.
Mnohé z pouček, které jsou neustále opakovány web designery, je velmi jednoduchých až triviálních, přesto v praxi často není jednoduché je dodržet. Mnohé weby tak zásadním způsobem ztrácejí na uživatelské přívětivosti a samozřejmě také ve výsledku na své efektivitě. Okamžik návrhu informační struktury a navigace je přitom naprosto klíčový pro budoucí úspěch webu. Vyplatí se mu věnovat maximální pozornost.
Z následující ukázky se dozvíte jak Web 2.0 může pomoci při nedodržování deadline projektů.
K internetu se dnes připojuje již více než polovina populace ČR ve věku nad 15 let. Dlouhodobě je internet využíván především ke komunikaci pomocí emailu a k vyhledávání informací. Roste počet připojených domácností a vytáčené připojení se stává historií. To jsou nejzajímavější závěry pravidelného výzkumu společnosti Factum Invenio.
Internet využívá především mladší generace, studenti, lidé s vysokoškolským vzděláním a vyšším příjmem. Roste také podíl připojených domácností, kterých je dnes více než třetina (37%). V porovnání se západní Evropou, a zejména Skandinávií, je to však stále málo. Hlavní bariérou využívání internetu je u nás totiž poměrně nízká počítačová gramotnost populace a s tím související pocit, že internet není potřeba. Další překážkou expanze je i poměrně vysoká měsíční cena připojení.
Dlouhodobě je zaznamenáván výrazný pokles vytáčeného připojení. Zatímco ještě v roce 2005 se pomocí této technologie připojovala více než polovina českých domácností, v současné době je to pouze 7 %. Největší oblibě se dnes těší bezdrátové připojení, zejména Wi-Fi (celkem 38 %), což je evropská rarita.
Internet používají tito lidé především jako prostředek komunikace pomocí elektronické pošty (99 %) a jako nástroj sloužící k získávání praktických informací (98 %) a nových poznatků (94 %). Dvě třetiny aktivních uživatelů internetu pak nakupují online
Více informací naleznete ve zprávě společnosti Factum Invenio.
Již brzy by se na Google měly objevit audio reklamy. Svědčí o tom přihlašovací formuláře, které se již objevují na různých stránkách světovém portálu číslo jedna.
Nástup beta verze je údajně plánovaný na konec roku. V budoucnu by se audio reklamy měly objevovat především na partnerských zpravodajských webech Google společně s podcasty a radiovými streamy.
V USA stahuje podcasty zhruba 12 % uživatelů internetu, pouze 1 % tak činí ovšem pravidelně. Z naprosté většina se navíc jedná o zkušené online veterány, kteří se na webu pohybují již řadu let. Takové jsou závěry nejnovějšího výzkumu neziskové organizace Pew Internet and American Life Project.
Podcasty se zatím pravidelně objevují především na stránkách celostátních rádií a televizí (u nás například Český rozhlas). V blízké budoucnosti se však předpokládá, že této nové metody šíření informací bude využívat stále více především zpravodajských serverů.
Včerejší Email Insider obsahuje úvahu nad riziky filtrů Challenge/Response pro e-mailový marketing.
Tyto filtry fungují tak, že při přijetí e-mailové zprávy od neznámého odesilatele nejprve pošlou odesilateli zpět e-mail obsahující výzvu k ručnímu potvrzení autenticity zprávy. Odesilatel musí kliknout na odkaz a do potvrzovací webové stránky zadat nějaký kód. Teprve poté je zařazen na listinu oprávněných odesilatelů a jeho zprávy jsou propuštěny až k příjemci.
Ve Spojených státech je užívání těchto filtrů rozšířenější, přesto převažuje názor, že jejich nedostatky nakonec způsobí zánik celé technologie. Filtry totiž ničí velké množství legitimních zpráv. V našich končinách je situace ještě lepší, protože tento druh autentizace rozšířený není.
Challenge/Reponse filtrování tedy nepředstavuje významné riziko pro marketéry v našem prostředí.
Kreativní agentura specializovaná na internetový a elektronický marketing. Návrh a příprava internetového marketingu, webdesign, vývoj internetových aplikací, reklama na internetu.
Odebírejte nejnovější novinky a zajímavosti z marketingu na twitter.com/Actum
Baví vás nové technologie, máte ambice, chcete se dále rozvíjet a hledat nová řešení?
